A-7 Corsair II | |
---|---|
A-7E U. S. Navy z útočné letky 46 (VA-146) | |
Určení | bitevní letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Ling-Temco-Vought |
První let | 27. září 1965[1] |
Zařazeno | únor 1967 |
Vyřazeno | 1991 (USAF, USN); 1993 (ANG) 1999 (Portugalsko) 2014 (Řecko) |
Charakter | vyřazen ze služby |
Uživatel | US Navy (dříve) USAF (dříve) Portugalsko (dříve) Řecko (dříve) |
Výroba | 1965–1984 |
Vyrobeno kusů | 1 569 ks |
Cena za kus | 2,86 mil. USD |
Vyvinuto z typu | Vought F-8 Crusader |
Další vývoj | Vought YA-7F |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
LTV A-7 Corsair II byl podzvukový lehký útočný letoun, schopný provozu na letadlové lodi, vyráběný společností Ling-Temco-Vought.
Původně měl u US Navy nahradit stroje Douglas A-4 Skyhawk. Jeho konstrukce byla odvozena ze stíhacího letounu Vought F-8 Crusader, ale ve srovnání s F-8 byl A-7 menší a omezený na podzvukové rychlosti. Jeho drak byl jednodušší a levnější z hlediska výroby. Následně po nabídce do soutěže na požadavek amerického námořnictva VAL (Heavier-than-air, Attack, Light) byla počáteční smlouva na tento typ vystavena 8. února 1964. Vývoj šel rychle - k prvnímu vzletu došlo 26. září 1965, do služby u námořnictva letoun nastoupil 1. února 1967 a ještě do konce roku byly A-7 nasazeny ve Vietnamu.
A-7 byl původně určen pro námořnictvo, ale osvědčil se i jinde. Brzy jej přijalo americké letectvo a letecká národní garda (ANG) a začal nahrazovat letouny Douglas A-1 Skyraider a North American F-100 Super Sabre. Byly vyvinuty vylepšené modely A-7, obvykle s výkonnějšími motory a lepší avionikou. Americké A-7 byly nasazeny v různých hlavních konfliktech, včetně invaze na Grenadu, operace El Dorado Canyon a války v Zálivu. Dále byl používán 4450. taktickou skupinou pro krytí letky vybavené letouny Lockheed F-117 Nighthawk. Jejich údajné použití jako testovacích letounů pro vývoj avioniky F-117 byla krycí zástěrka.[2]
V 70. letech byl také exportován do Řecka a na konci 80. let i do Portugalska. Americké letectvo a námořnictvo se rozhodly vyřadit své zbývající letouny v roce 1991, v roce 1993 následovala letecká garda a portugalské letectvo v roce 1999. A-7 byl z velké části nahrazen stíhači nové generace jako General Dynamics F-16 Fighting Falcon a McDonnell Douglas F/A-18 Hornet. Poslední provozovatel - řecké letectvo - stáhl z provozu poslední A-7 během roku 2014.[3]